Mateřídouška - Blog

  Májky se někdy připravují ještě v dubnu, protože stavba velké vesnické máje vyžaduje spolupráci a čas. Stavba většinou navazuje na pálení čarodějnic, ale ne vždy je tomu tak. Čas stavby májky se…

V mnoha krajích byl tento den půstem velkým nebo přísným, kdy se nejedlo prakticky vůbec. Jinde se dodržoval a dodržuje přísný půst od masa a tzv. půst újmy, což znamená, že se můžeme najíst do syta…

Velikonoční pondělí, je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící…

Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vajíčko a s ním pečivo. Vejce jsou také základem mazance, který je v Česku nejstarším doloženým velikonočním pečivem.   Na Velikonoční neděli věřící…

Obřad svěcení ohně je již dvanáct století starý. Před vigilií, tedy noční bohoslužbou, se posvětil oheň rozdělaný venku před vchodem do kostela. Říká se mu též Jidášův oheň. Od něj se zapalovala…

Podle pověstí se na Velký pátek dějí zázraky a otevírají poklady. To se prý projevuje různými puklinami ve skalách či v zemi, odkud vychází světlo. Zároveň by se nemělo pracovat se zemí – rýt nebo…

V kostelech se večer na památku poslední večeře slouží mše a někde se dodržuje i obřad mytí nohou. Žehnají se také oleje, které budou používány celý rok při udílení svátostí. Utichají rovněž zvony,…

Škaredá středa je také spojena s úklidem, konkrétně s vymetáním sazí a popela z kamen a komínů. Pro ty saze a popel získala i další názvy, třeba Sazometná nebo Smetná. K tomuto dnu se kromě uklízení…

V tento den se také, jako ve středu zametal prach a vymetaly komíny. Jako symbol pokání se popel vynášel na křižovatky, které mají tvar Kristova kříže.   Ten, kdo se zdržel snad na nějaké zábavě a…

Původ přívlastku „modré“ je však nutné hledat jinde. Jedná se totiž o doslovný překlad německého „blauer Montag“, kde se slovu „blau“ připisuje také význam „podnapilý, neschopný práce (po nedělní…