Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí, je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin zasazena do křesťanského rámce.

Brzy ráno nebo den předem si chlapci a muži pletou pomlázky. Nejlepším materiálem jsou pruty bílé vrby, které jsou po zimě plné života a tento dar mají přenést i na vyšupané ženy a dívky. Pomlázka tedy není odvozena od slova mlátit, ale omladit. Jako koledu si koledníci mohou vysloužit různě zdobená vařená vejce - symbol nového života. Červená barva vajec byla nejoblíbenější. Slované mají pro tuto barvy výraz „krasnaja“ z toho vnikl název pro barvená velikonoční vejce – kraslice.
Vejci se již v dávných dobách přisuzovaly magické vlastnosti. Plodivá síla vajíčka měla být umocňována ornamenty a barvením, zejména barvami života – zelnou (zeleň přírody), červenou (proudící krev a láska), žlutou (barevnost slunce), hnědou a černou (země).

Na koledu můžete jít samozřejmě i odpoledne, ovšem můžete si vysloužit studenou sprchu. Ta má symbolizovat probuzení mládence, aby příště přišel včas. Na koledu má chodit do 12:00. Ano, dříve chodili za dívkami pouze mladí nezadaní muži. Pokud přijali za mrskačku vejce (v té době většinou červené barvy), měli by opětovat lásku dané dívky, jinak by měli vajíčko vrátit.

Aby vás nepokakal velikonoční beránek, měli byste mít na sobě v pondělí něco nového.