Nabídka

Zajímavosti v areálu

CHLEBOVÁ PEC

Chlebová pec vystavěná z jílu se nachází pod šindelovým přístřeškem proti Zahrádce Toulcova dvora. Podobné pece sloužily k pečení v raném středověku. Z počátku byly pece poměrně malé, až později měly podobu velkých hranolů, které lépe a déle udržovaly teplo.

Pec měla jeden společný vnitřní prostor pro topení i pečení. Peklo se tak, že se uvnitř rozdělal oheň, který pec rozehřál. Následně se uhlíky vymetly a vložilo se připravené chlebové těsto. Teplo z rozehřátých stěn chleba upeklo.

NÁDRŽE NA DEŠŤOVOU VODU

V přízemí přístřešku postaveného ve stylu venkovského seníkutohoto přístřešku jsou uloženy dvě velké nádrže na dešťovou vodu. Stéká do nich voda asi z jedné třetiny střech Toulcova dvora. Voda z nádrží je tlačena elektrickým čerpadlem do hydrantu na zahrádce, kde se používá k zalévání.

Před zimou nádrže vypouštíme do mokřadu, aby nedošlo k jejich poškození mrazem. Do budoucna chystáme dešťovou vodu využívat i ke splacování toalete v mateřské škole Semínko a na ubytovně.

Dešťovou vodu z nádvoří svádíme do nebeského jezírka ve výběhu ovcí.

KOMPOST

Místo klasických zahradních substrátů, které z 90 % obsahují rašelinu, neobnovitelný přírodní zdroj, používáme kompost. Na něm končí většina organického odpadu vzniklého na Toulcově dvoře. Do kompostu dáváme zbytky potravin a materiálů vzniklých z rostlin. Živočišným zbytkům se vyhýbáme, protože jejich rozklad je problematický (zápach, červi, potkani).

Vzniklý kompost se využívá přímo v areálu, především v zahradnictví. Kromě kompostu používáme hnůj. Protože se hospodářská zvířata zdržují co nejvíce venku, produkují při ustájení nezanedbatelné množství hnoje. Tento hnůj je nakládán do kontejneru. Hnojem lze zcela nahradit umělá hnojiva při pěstování zeleniny.

POLOZEMNICE

Replika slovanské polozemnice je stavbou, ve které žili běžní obyvatelé Čech na začátku středověku tj. před více než tisíci lety. Máme ji zde proto, že Hostivař, ve které se Toulcův dvůr nachází, jek významnou archeologickou lokalitou. Základy polozemnic byly odkryty pár set metrů od Toulcova dvora.

Částečným zahloubením pod zem se lépe udržovalo teplo. Topilo se nejprve na obyčejném ohništi, později v hliněných píckách podobných té naší chlebové. Kouř stoupal volně pod střechu, ven unikal otvory ve štítech.

KERAMICKÁ PEC

V průběhu roku 2010 byla v blízkosti naší repliky slovanské polozemnice postavena ojedinělá keramická pec. Topí se v ní dřevem a to výrobkům v ní vzniklým dodává jedinečnou živost, originalitu každému kusu.

VENKOVNÍ EXPOZICE O VEVERKÁCH

V areálu Toulcova dvora jsme instalovali venkovní výstavu zaměřenou na veverky. Umístili jsme ji na rozhraní lesa a sadu. Výstavu nám věnovalo sdružení Ornita.

Výstava zahrnuje celkem sedm zastavení se zajímavostmi na téma: veverky v Evropě, jejich potrava, hnízdění, nepřátelé, jedno zastavení se pak věnuje vybraným druhům světových veverek, roztříděných podle světadílů, které obývají. Návštěvníci venkovní expozice mohou podrobně prostudovat ukázky budek a krmítek určených veverkám a inspirovat se tak k jejich výrobě a vyvěšení, např. ve školní zahradě, nebo na vlastním pozemku. Málokdo ví, že budky a krmítka pro veverky jsou stejně důležité a prospěšné, jako budky a krmítka pro ptáčky, které obvykle budujeme.

HMYZÍ HOTEL

Obrovský hmyzí hotel s přehlídkou různých materiálů je umístěn na kraji třešňového sadu. Tyto stavby jsou řešením především pro majitele zahrad, kteří chtějí mít co nejuklizenější. V takové zahrádce je ale těžké najít živáčka. Pokud v ní ale postavíte přístřešek s různými materiály, odmění se lepším opylením naší zahrádky. Včely - samotářky nám sice nedají med, ale o úrodu ovoce se postarat dokáží. Bližší informace o našem hmyzím hotelu.

BYLINKOVÁ SPIRÁLA

V levé straně zahrady je vidět bylinkovou spirálu postavenou podle pravidel permakultury. Název "Permakultura" je převzatý z angličtiny. Je složeno ze slov PERMAnent agriCULTURE nebo PERMAnent CULTURE. Permakultura je trvale udržitelný systém, s důrazem na harmonický vztah lidí, rostlin, zvířat a Země. Na základě ekologických a biologických principů využívá permakultura vzory, které se vyskytují v přírodě pro dosažení maximálního účinku při minimalizaci práce a plýtvání energií.

Bylinková spirála, která používá koncept permakultury, je chytrý trik jak pěstovat mnoho druhů rostlin, z nichž každá má různé ekologické nároky (slunce, vlhko, sucho, stín, atd.), v minimálním množství prostoru. Zároveň šetří vodu, protože veškerá zálivka protéká spirálou směrem dolů k vlhkomilnějším rostlinám.

Permakulturní bylinková spirála je: