Veganstvím proti migraci

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vzrůstá, Země se zahřívá. Pokud se lidstvu rychle nepodaří emise skleníkových plynů snížit, budou následky změny klimatu katastrofální. Nečekají nás pouze suchá a horká léta, ale díky rostoucím hladinám oceánům a extrémním suchům se mohou stát některé oblasti planety zcela neobyvatelné. A v důsledku toho se lidé dají do pohybu. Budou se snažit dostat tam, kde se ještě dá žít. Třeba k nám. Anebo, pokud u nás nezačneme správně v krajině hospodařit, budeme muset táhnout i my.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vzrůstá, Země se zahřívá. Pokud se lidstvu rychle nepodaří emise skleníkových plynů snížit, budou následky změny klimatu katastrofální. Nečekají nás pouze suchá a horká léta, ale díky rostoucím hladinám oceánům a extrémním suchům se mohou stát některé oblasti planety zcela neobyvatelné. A v důsledku toho se lidé dají do pohybu. Budou se snažit dostat tam, kde se ještě dá žít. Třeba k nám. Anebo, pokud u nás nezačneme správně v krajině hospodařit, budeme muset táhnout i my.

Přitom každý z nás může svým životním stylem ovlivnit, kolik vypouští do ovzduší skleníkových plynů. Podle toho, jak často jezdí autem, létá letadlem, využívá obnovitelné zdroje energie, kupuje si místní výrobky...A a také podle toho kolik jí masa a mléčných výrobků.

Většina masa, mléka a vajec totiž pochází z velkochovů, ve kterých jsou zvířata chována v halách a jsou krmena umělými krmivy z plodin, která jsou zase hnojena umělými hnojivy. Všechny tyto suroviny se převáží často napříč kontinenty. To vše spotřebuje velké množství energie, ze které se uvolňuje oxid uhličitý.

Zvířata jsou krmena především sójou, která se pěstuje v tropech, kde se pro tato pole musí kácet pralesy. Dále pak celá třetina veškeré produkce obilí je použita jako krmivo hospodářským zvířatům. Dokonce se udává, že až 70% orné půdy slouží k pěstování krmiv pro zvířata. A pro představu, za jedním kilem hovězího masa stojí 26,5 kg oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší.

Kdyby se lidem podařilo snížit spotřebu masa, nepotřebovali bychom tolik plochy polí k tomu, abychom se uživili. Nedocházelo by k tam masivnímu odlesňování, spotřebě vody a snížili by se i emise skleníkových plynů.

Pokud si budeme maso přece jen kupovat, měli bychom se zajímat, z jakého zdroje pochází. Zvířata se přece tradičně chovala venku. Dobytek živící se trávou a senem, nepotřebuje dokrmovat žádnou sójou ani pšenicí. A pokud je pastva prováděna správně, zvyšuje biodiverzitu krajiny, zadržuje vodu, vrací do krajiny život. A o to nám také v souvislosti se změnou klimatu jde. A proto když maso, tak bio a z pastviny.

Zajímavé zdroje: 
https://zpravy.aktualne.cz/…/r~c44e65b6cd3211e899900cc47a…/…

http://soucitne.cz/recenze-farmageddon-true-cost-cheap-meat

https://video.aktualne.cz/dvtv/expertka-musime-omezit-maso-budoucnost-je-v-rostlinne-strave/r~5bb92544e2d711e8a446ac1f6b220ee8/

Poznámka k fotografii: Když začal hospodář z Lužických hor chovat krávy celý rok venku, poslali na něj lidi policii, že zvířata trápí. Policie neshledala na jeho počínání nic špatného, vždyť krávy jsou uzpůsobeny k tomu, aby byly neustále venku. A tak se jeho krávy dál pasou na Lužickém zlomu a při přežvykování pozorují lesy Českého Švýcarska a farmář se pyšní tím, že jsou bio.

 

Veganstvím proti migraci