Nechte stromy zestárnout

Zima je dobou kácení dřevin a na jaře se začíná sázet. Výsadba stromů je pro mnohé synonymem záchrany planety před jejím oteplováním. Jenže v boji proti klimatickým změnám je potřeba co nejrychleji snížit emise skleníkových plynů, nebo ten uhlík z atmosféry někam odčerpat – do půdy, mokřadů nebo do dřeva stromů. Jenže takový malý strom, začne pořádně uhlík ukládat až za stovky let. Zatímco staré stromy toho uhlíku umí polapat mnohanásobně více. Proto je musíme chránit.

Většina našich lesů se kácí ve věku 80 – 120 let. Přitom fyzický věk všech hlavních druhů našich dřevin v přírodních podmínkách dosahuje až několika set let. Na Šumavě lze nalézt buky starší 400 let, smrky pak i více než 500 let staré. Stále u nás rostou duby a lípy, které pomatují Jana Žižku nebo dokonce tisícileté tisy.

V přirozeně se vyvíjejících lesích tvoří velké staré stromy jen zlomek celkového počtu stromů, jejich podíl na celkové produkci ekosystému (tedy i poutání uhlíku) však bývá rozhodující. Až 50 % biomasy celého lesa.

Proto se před každým zalesňováním nedříve (ještě jednou) rozhlédněte, zda nemůžete místo sázení raději ochránit před těžbou nějaký stávající les. Smysl má chránit nejen zachovalé zbytky přírodních a přírodě blízkých lesů, ale i lesy člověkem v různé míře ovlivněné, neboť i ty již během svého života nashromáždily zásobu uhlíku, který by se měl s přibývajícím časem zvyšovat. A navíc čím starší v lese stromy jsou, tím více druhů živočichů, rostlin i hub v něm roste.

Chráněním starých stromů nezachraňujete pouze klima, ale také biodiverzitu. Výsadba nových lesů či parků to jen tak nevyváží. Malé stromy umí vyrůst samy, aniž bychom je někam vysadili, ty staré ale potřebují naši ochranu.

Zdroj:

https://www.veronica.cz/jenyk-hofmeister-klimaticka-zmena a exkurze s autorem do Mílíčovského lesa.

Na fotografii je památný dub u rybníka Homolka z Mateřídouškového výletu.