Velký pátek
Velký pátek je dnem, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován a poté pohřben. Zhruba ve tři hodiny odpoledne, kdy mělo k této události dojít, se v kostelích konají mše směřované k ukřižovanému Ježíši. Výzdoba katolických kostelů je v tento den chudá – chybí květiny i svíce na oltáři. Současně jde o vůbec nejtišší den z celého roku, písně se totiž zpívají bez doprovodu varhan, slyšet není ani zvony, které se poté, co o Zeleném čtvrtku utichly, znovu rozeznívají teprve následující den.
Podle pověstí se na Velký pátek dějí zázraky a otevírají poklady. To se prý projevuje různými puklinami ve skalách či v zemi, odkud vychází světlo.
Zároveň by se nemělo pracovat se zemí – rýt nebo okopávat, tím se projevovala úcta matce zemi. Také se nesmí půjčovat žádné věci, aby nebyly v tento magický den očarovány.
K tomuto dni se váže řada lidových tradic. Jedna z nich velela vstát brzy ráno a rychle běžet k potoku, kde se dotyčný musel stihnout umýt ještě před rozbřeskem. Tento rituál měl být zárukou pevného zdraví po celý rok.
Související stránky