Kdo si dá rád sýr, měl by jíst i hovězí
Další nespravedlností, kterou onen klimatický hřích dobytku způsobil, je skutečnost, že se téměř polovina veškerého dobytka pase na pastvinách. Pastviny jsou totiž naopak pro ochranu klimatu velmi žádoucí. Představují totiž přirozené úložiště uhlíku. Díky růstu rostlin a tvorbě humusu dochází na trvale travnatých porostech k poutání CO2 a jeho opětovnému převádění do koloběhu zužitkování zvířaty. Hnůj od hospodářských zvířat lze navíc použít jako hnojivo. Díky tomu se zvýší podíl organické hmoty a humusu v půdě a navíc se ušetří emise z výroby a aplikace umělých dusíkatých hnojiv.
Selektivní pastva má navíc ohromný význam pro biodiverzitu. Sešlapování pasoucími se zvířaty a nerovnoměrné hnojení jejich lejnem a močí, vytvářejí předpoklady pro vysokou druhovou rozmanitost rostlin. Zvláště kravince poskytují navíc potravu a životní prostor hmyzu a také mnoha hmyzožravcům (ptákům, netopýrům).
Ta druhá polovina skotu, toho trvale ustájeného, je krmena krmivem pěstovaným na polích. Na krmivech z orné půdy je závislý i chov drůbeže a prasat. Důsledkem je, že se obrovské množství krmiv musí importovat. Zrniny určené ke krmení prasat a slepic by přitom mohly sloužit přímo lidské výživě.
Hovězí dobytek a jiní přežvýkavci jsou významným producentem skleníkových plynů. Pokud se ale chovají správně, je tato produkce vyvážena poutáním uhlíku v půdě a podporou zdravé přírody. Proto je mnohem důležitější přemýšlet, jak takové maso vznikalo. Pokud se jednalo o skot z extenzivní pastvy českých hor, klimatu nijak výrazně neškodím. A pokud jím sýry a jogurty, vůbec nevadí, když si dám občas steak. Ba naopak.
