Život je tam, kde jsou mokřady

Mokřady jsou pro pozemský život důležitější, než si většina z nás uvědomuje. Možná, že jsou ještě důležitější než lesy. Přesto se jejich plocha neustále zmenšuje, ještě rychleji než u těch lesů. Proměnit vlhké místo v lidské sídlo či úrodné pole už dávno umíme. Nazpět už to jde hůře. Proč bychom vlastně měli mokřady chránit?

V mokřadních ekosystémech je nashromážděna většina sladké vody, kterou potřebujeme k životu. Mokřady totiž fungují jako houba. Dokáží spoustu vody pohltit a pak ji pomalu uvolňují. Proto slouží jako ochrana jak proti suchu, tak proti povodním. Až 40% živočichů na Zemi žije právě v mokřadech. A v neposlední řadě jsou mokřady největším zásobníkem oxidu uhličitého. Je ho tam dvakrát více, než v lesích. I proto je ochrana mokřadů tak důležitá. Čím více mokřadů, tím menší následky klimatické změny.

Na jejich významnou roli v boji proti změně klimatu upozorňuje letošní Den mokřadů, který se slaví vždy 2. února již od roku 1971, kdy byla podepsána v Ramsaru Úmluva o mokřadech. Generální tajemník doporučuje signatářským státům této úmluvy (tedy i nám), aby kladli velký důraz na ochranu mokřadů. Doporučuje chránit mokřady prostřednictvím finančních dotací na správnou péči o ně. Současně by měly být ukončeny podpory projektů, které vedou k jejich ničení a zániku.

V České republice rozeznáváme 16 typů mokřadů. Za mokřady jsou považovány: prameniště, přirozené úseky toků., tůně a mrtvá ramena řek, lužní lesy, zaplavované louky, bažiny, rákosiny, rašeliniště a slatiniště, horská jezera, slaniska. Patří sem i díla vytvořené lidmi jako kanály a stoky, odkalovací nádrže, rybníky a rybniční soustavy, údolní nádrže či zatopené lomy a pískovny.

Čtrnáct z nich má status Mokřadů mezinárodního významu. Jsou to například Šumavská, Krkonošská, Krušnohorská a Třeboňská rašeliniště, Lednické a Třeboňské rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Mokřady Liběšovky a Pšovky na Kokořínsku či Pramenné vývěry Slavkovského lesa. Unikátem je i jeden podzemní mokřad – Podzemní Punkva. Více informací o našich mokřadech na webu Agentury ochrany přírody a krajiny.

Co můžete pro ochranu mokřadů dělat vy?

• Bránit nerozumnému vysoušení či ničení mokřadů. Dávat pozor, zda se v jejich okolí správě hospodaří.
• O mokřady se musí i správně pečovat. Jinak mohou zarůst, čímž se sníží jejich pestrost. Můžete se tedy zapojit do péče o některý z mokřadů.
• Můžete přispět na výkup mokřadu nějakou neziskovou organizací, která ho výkupem ochrání proti zničení. Takto byl například v Praze vykoupen Českým svazem ochránců přírody mokřad Triangl. Česká společnost ornitologická zase vykupuje a obhospodařuje Josefovské louky.

 
Jak můžete oslavit Den mokřadů?

• Česká společnost ornitologická pořádá na Den mokřadů sérii vycházek a přednášek zaměřených na poznávání vodních ptáků a význam mokřadů pro jejich tah a zimování.
• Toulcův dvůr pořádá v každý rok exkurzi do svého mokřadu.
• Pokud se vám k žádnému mokřadu chodit nelze a přijde vám, že v zimě nemají šmrnc, podívejte se na film Hastrman.  Nejenže byl točen v okolí Mokřadu mezinárodního významu Novozámecký a Břehyňský rybník, ale vypráví mimo jiné o jedné mokřadní krajině, která z našeho území nenávratně zmizela.

Fotografie pochází z filmu Hastrman, který se točil v okolí Mokřadu mezinárodního významu Novozámecký a Břehyňský rybník.