Za renesanci sypaného čaje
Pytlíkové čaje ty sypané z obchodů již téměř vytlačily. Jejich výroba se totiž vyplácí. V sáčku nemusí být nijak kvalitní obsah, stačí výrazné aroma, aby přebilo chuť papíru, a hezký obal. Co je to ale za nesmysl pít papír – směs běleného dřeva a nějakého lepidla? A kdyby to byl alespoň ten papír, ony už i ty čajové sáčky jsou z plastu!
Na pytlíkové čaje se spotřebuje neuvěřitelné množství obalů – plast na obalení krabičky, silně potištěný papír na krabičku, pak nerecyklovatelný obal na zabalení každého sáčku. Dříve se tvrdilo, že se alespoň ten pytlík dá kompostovat, ale jak se ukazuje, většinou nedá. Do většiny sáčků se přidávají plasty.
A nejen to množství obalů má negativní vliv na životní prostředí, ale i to, co sáčky obsahují. Při bělení papíru chlorem vznikají dioxiny – karcinogeny a hormonální disruptory v jednom. A z těch plastových sáčků se zase mohou uvolňovat bisfenoly, které jsou snad ještě toxičtější.
Přitom je používání sáčkových čajů zcela zbytečné. Pokud si uzpůsobíte prostor k používání sítek či konviček, je příprava čaje stejně tak rychlá jako s pytlíky. A navíc zjistíte, jak skutečně chutná maliník, lipový květ nebo jaký je rozdíl mezi darjeelingem z první a druhé sklizně. Některé bylinky jsou navíc velmi levné a také se dají v létě jednoduše nasbírat. Pokud si bylinky uskladníte každý druh zvlášť, můžete si pak na každou várku čaje namíchat zcela originální směs.
Jedinou věc, kterou nelze doporučit, jsou sítka kovová. Kov totiž zničí velké množství chuťových vjemů, které pak snižují požitek z pití. Ne všichni jsou ale sto to poznat.
Poznámka: Keramické sítko na fotografii je zakoupeno v Obchůdku na dvorečku na Toulcově dvoře.
Zdroj a inspirace:
https://www.theatlantic.com/health/archive/2013/04/are-tea-bags-turning-us-into-plastic/274482/
