ŠIŠKY DO HMYZÍHO HOTELU NEPATŘÍ

Rozhodně by neměly být v hmyzích domečcích šišky, protože šišky velmi citlivě reagují na vlhkost. Když je sucho, tak jsou rozevřené, ale za mokra se dokáží zcela uzavřít. Kdyby si někdo postavil v takové šišce hnízdo, může ho za vlhkého počasí ta šiška rozmáčknout.

 

Další věcí, která bývá v hmyzích hotýlcích podceněná, je délka vyvrtaných otvorů. Často jsou v nich navrtané dírky hluboké pouze pár centimetrů. Tak ty jsou úplně zbytečné. Včely samotářky potřebují dutiny dlouhé minimálně 10 cm, ideálně hladké a ze zadní strany zadělané.

 

Velmi důležitá je rozmanitost průměru různých dírek a také materiálů, aby nabídly prostor co největšímu množství druhů včelek. Použít lze například navrtané proschlé dřevo listnatých stromů, stébla slámy či rákosí, duté klacíky bezu, ostružin či jiných rostlin. Použít lze i navrtané cihly.

 

Hmyzí hotely mohou být pěkným okrasným prvkem zahrádek a parků. Nesmíme ale zapomínat na to, že hmyz nejraději hnízdí na přirozených místech. Vyhovují jim torza starých stromů, mrtvé položené dřevo, neposekaná louka a zahrada plná dutých stébel rostlin (například ostružin, malin či divizen) a hromady hlíny a písku. Dvě třetiny z 600 druhů našich samotářských včel hnízdí v zemi. Mohou takto využít třeba ušlapanou cestičku nebo řídce porostlý trávník.

 

Podpora opylovačů je velmi důležitá. Nemůžeme spoléhat pouze na včely medonosné, protože ty opylují především hospodářské rostliny. Pokud chceme podpořit biodiverzitu, musíme dávat prostor i jiným opylovačům.

 

Zdroj a inspirace:

Rozhovor s Jiřím Cafourkem u stánku Včelí stráže na Dni Země MHMP

Video Opylovatelé https://www.youtube.com/watch?v=JY0yPgB4UNw