Pro člověka nezdravé, pro zvířata jed

článek z 1. 9. 2017

Krmení je pravděpodobně prazákladním lidským (i zvířecím) pudem, který je hluboko v nás zakódovaný. Když někoho nakrmíme, máme pocit, že jsme mu tím pomohli, že jsme s ním možná i trochu přáteli. Velmi smutné ale je, když ten nakrmený tvoreček díky tomu našemu pamlsku umře. A to se bohužel stává nejen našim zvířatům na Toulcově dvoře, ale i jiným živáčkům v jiných zookoutcích, zoologických zahradách i v divoké přírodě.

Osudné může být krmení takovou obyčejnou věcí, jako je pečivo. Býložravci, které na Toulcově dvoře chováme především, nejsou totiž ke konzumaci většího množství pečiva stvořeni (adaptováni). Lenka Skoupá, předsedkyně Toulcova dvora vysvětluje:“ Nejde totiž jenom o cukry, ale hlavně o to, že býložravci mají zažívání udělané na příjem velkého množství žrádla, ale velmi „dietního“. Takže koza bez problémů sežere 20 kg. Jenže 20 kg trávy je pro ni fajn, ale když sežere 10 kg rohlíků, tak prostě pojde.“

Přežvýkavci (ovce, kozy, krávy, ale i srny, jeleni, mufloni) mají úplně jiné trávení. Podstatnou roli u nich sehrávají bakterie a prvoci bachorové šťávy, pro které je potřeba stálost prostředí. Nejlepší je pro ně pastva. Pokud sní například ovce naráz hodně pečiva, může to mít pro ni fatální následky. Hrozí nadmutí nebo otrava zplodinami střevních bakterií. Kolikami po pečivu trpí i koně, kteří navíc nedokáží zvracet.

Ani ptákům při zimním přikrmování pečivo nijak zvlášť nesvědčí, protože si zaplní žaludky „hmotou“ s minimálním obsahem vitamínů. Ideální je pro přikrmování vodního ptactva koupit speciální granule pro vodní ptáky.

Pečivo je třeba bát jako pamlsek, nikoliv jako krmivo. Může umožnit komunikaci člověka se stádem. Tento vzájemný úzký kontakt nechte raději jeho majitelům. Ti vědí nejlépe, čím mají svá zvířata krmit.