Podzimní zamyšlení nad hmyzem

Letos nás pěkně potrápily především vosy. V závěru léta přestaly vosí matky snášet, larvy dokončily svůj vývoj, vosí hnízda se rozpadla a vosy se snažily hledat jakoukoli sladkou potravu. Lezly nám tak do jídla, do popelnic, byly nervózní a tak jsme si častěji než jindy mohly ze setkání s nimi odnést bolestivé štípnutí. Populace brzy vymře a zimu přežívají pouze ukryté vosí královny. Podobně je to i s dalším druhy hmyzu. A přestože nám mohou hmyzáci trochu vadit, příroda stojí na existenci a dostatečném počtu hmyzu.

Pojďme se zamyslet nad tím, co můžeme my, lidé, udělat pro to, aby mohly jednotlivé druhy bezpečně přezimovat.

Hodně jedinců se na zimu ukrývá v zetlelém dřevu, v zemi pod hromadami větví nebo listí, pod kůrou stromů. Motýli přezimují buď ve formě vajíčka nebo housenky, některé druhy zimujících motýlů v podzemních prostorách štol, jeskyní, ale i lidských příbytcích, přístřešcích, ale i hnízdních budkách pro ptáky apod. Včely samotářky přežívají v zemi, ale i v dutých stoncích rostlin.

Pokud chceme hmyzu pomoci úspěšně přečkat zimu, máme několik doporučení:

• Méně uklízejme zahrady a pozemky, nechme přes zimu ležet v koutě několik hromádek spadaného listí.
• Odkvetlé trávy a rostliny s dutými stonky nechme přes zimu bez stříhání, které udělejme až na jaře. Ptáci budou rádi za případná semena a hmyz za zimní útočiště.
• Nepoužívejme na pozemku fukary na listí. Hmyz, který si v zemi pracně našel bezpečnou komůrku, vyfoukáme ven.
• Pokud máme někde v koutě složená prkna nebo jiný materiál, počítejme s tím, že se tam mohli před zimou schovat motýli, ukliďme tento kout až na jaře.

Díky těmto opatřením se na jaře dočkáme nových generací motýlů, čmeláků, samotářek i dalších hmyzích živáčků.