Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku Více informací

Oslavte letošní den stromů

Již zítra na Toulcově dvoře oslavíme Den stromů. Tento svátek se v České republice slaví od roku 1906 a je ustanoven na 20. říjen. V tuto dobu bývají totiž listnaté stromy nejbarevnější a zároveň je to vhodná doba pro výsadbu nových dřevin. I u nás se bude sázet a nejen to…

Již zítra na Toulcově dvoře oslavíme Den stromů. Tento svátek se v České republice slaví od roku 1906 a je ustanoven na 20. říjen. V tuto dobu bývají totiž listnaté stromy nejbarevnější a zároveň je to vhodná doba pro výsadbu nových dřevin. I u nás se bude sázet a nejen to…

 

Stromy lidi fascinovaly odnepaměti a také je vždy velmi uctívali. Však je taky význam dřevin nedocenitelný. Stromy stejně tak jakákoliv jiná zelená rostlina vyrábí kyslík. Kromě toho zlepšují mikroklima svého okolí, v létě zvlhčují vzduch a zmírňují úmorná vedra, zmírňují vítr a zachycují prach a jiné škodliviny. Svými kořeny zpevňují půdu. Jsou také domovem mnoha živočichům. V jejich korunách hnízdí ptáci, jejich listy se živí roztodivný hmyz, ptáci, hmyz, ale i drobní savci využívají jejich dutin jako úkrytu. U kořenů stromů žije velké množství hub. Nejvíce druhů živočichů žije na dubech, dále pak jilmech, javorech a ovocných dřevinách. Stromy svým působením mění vzhled krajiny a složení půdy, ovlivňují tedy i okolní květenu.

 

Co se ale velmi přeceňuje, je řešení klimatické krize prostřednictvím výsadby stromů. Stromy mají význam spíš lokální. Pro snížení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je potřeba dělat jiná opatření, než sázet stromy.

 

Z důvodu měnícího se klimatu bychom měli brát v úvahu to, že každý strom prospívá nejlépe na jiném stanovišti. Pokud strom vysadíme na místo pro něj nevhodné, nejenže bude živořit, ale také může to stanoviště negativně ovlivnit. Například nevhodná výsadba smrků a borovic v nižších polohách může změnit původně celkem úrodnou půdu na nekvalitní podzol. Výsadbou nepůvodních dřevin navíc můžeme stanoviště ochudit i o původní organismy – například o houby či hmyz, na konkrétní druh stromu navázaný.

 

V neposlední řadě bychom měli vzít v úvahu, že cílovým stanovištěm našeho území je les. Z toho plyne, že pokud místo necháme ladem, stromy se na něm za čas uchytí samy od sebe. Nejprve se objeví dřeviny pionýrské – jako bříza, borovice, jeřáb, vrba jíva či topoly, které místo připraví pro dřeviny dlouhověké – jako jsou duby, buky, jedle či smrky. Pokud se tedy některé místo letos zalesnit nestihne, neznamená to, že na něm nevyroste krásný a zdravý les. Například javorový les v areálu Toulcova dvora také nikdo nevysadil, přesto si krásně roste.

Oslavte letošní den stromů