Když se příliš spaluje, tak se málo recykluje

Někdy je to pěkný chaos, do jaké popelnice co vhodit. Kromě těch tří hlavních barev, je tu i popelnice oranžová, hnědá a červená! A ještě kontejnery na oblečení, kovy a oleje, to aby se člověk kvůli odpadkům uběhal. Možná si říkáte, že to nemá ani moc cenu třídit odpad, když bydlíte v Praze nebo jinde v blízkosti jiné spalovny. Vše se tu totiž spálí hezky ve spalovně, třeba té v Malešicích, a ještě se z toho vyrobí teplo a elektřina.

článek z 26. 1. 2017

Jenže ona ta energetická účinnost spalování odpadů není zas tak velká. Například Spalovna (ZEVO) Malešice, do které se vozí komunální odpad ze skoro celé Prahy, zásobuje teplem a elektřinou pouhých 3,5 % pražských domácností. A toto číslo by se mělo logicky do budoucna snižovat s ubývajícím množstvím komunálního odpadu, díky čím dál tím účinnějšímu třídění a následné recyklaci.

Je tedy lepší vyrábět teplo ze spalování odpadů nebo třídit a odpad recyklovat?

Předně je potřeba si uvědomit, že úplně nejlepší je vytvářet odpadu co nejméně. Ale další energeticky, ekonomicky i environmentálně nejlepší variantou při zpracování odpadu je recyklace surovin. Recyklované materiály jsou energeticky méně náročné a v důsledku toho má jejich užití příznivější vliv na životní prostředí. Oproti spalovnám a skládkám přináší recyklace více pracovních místa, má tedy kladný sociální i ekonomický rozměr. Většina lidí považuje třídění odpadu za pozitivní a prospěšné.

Kanadská vláda si v roce 2005 nechala zpracovat studii porovnávající energetické úspory dosažené spalováním odpadů ve srovnání s jejich recyklací. Výsledky ukázaly, že v případě různých odpadů se papíru získá 2,4 až 7 krát více energie než spálením. V případě plastů recyklace ušetří 10 – 26 krát více energie než spalovny. Je to dáno především tím, že recyklace šetří energii nutnou pro výrobu surovin, které se recyklací nezničí, zatímco spálením ano.

Co se spalovnami, když bude méně odpadu?

Spalovny se stále znovu objevují jako zázračné stroje na zpracování odpadů. Lidé postavení před rozhodnutí, co dělat s odpady (politici a úředníci) často po spalovně sáhnou jako po jednoduchém řešení pro ně složitého problému. Přitom spalování je zřejmě nejdražší způsob likvidace odpadů. Aby se drahá spalovna odpadů zaplatila, musí ji vlastník krmit odpady – čím méně odpadů spálí, tím je jejich likvidace dražší. Touto cestou spalovna brání recyklaci odpadů, která je ekonomicky i ekologicky šetrnější.

Ve většině měst, kde stojí předimenzované spalovny komunálních odpadů, existuje ekonomická vazba mezi městem a spalovnou. Jinými slovy společnost provozující spalovnu ekonomicky ovládá město (kraj) a v něm rozhodující politiky – diktuje ceny za odpad, protože pro město není jak najít za spalovnu náhradu.

Také vybudovaná teplovodní infrastruktura spotřebovávající spalovnou vyráběné teplo potřebuje, aby spalovny množství každoročně spalovaných směsných odpadů snižovaly. Nenaplněné kapacity spalovacích zařízení vedou provozovatele k dovozům odpadů ze zahraničí a k tlaku na místní politiky, aby omezily třídění odpadů a zbylo více směsných odpadů do spaloven.

Odstrašujícím příkladem toho, jak spalovny blokují environmentálně výhodnější rozvoj recyklace je Švédsko, kde každé větší město vytápí teplem spalovna odpadů. Švédové se tak dobrovolně dostali do situace, kdy jim bez masivních dovozů směsných komunálních odpadů z Norska a Velké Británie zůstanou v sídlištích studené radiátory.

Zákon zachování energie

Je nutné si dále uvědomit, že při spalování nedochází k totální likvidaci spalovaného odpadu (i zde platí zákon zachování energie), po spálení zbude minimálně desetina objemu odpadu, který je zpravidla toxický.

Shrnutí - spalovny:

se neobejdou bez skládek odpadů (zvláště skládek toxických odpadů)
zatěžují toxickými látkami (dioxiny, těžké kovy) vzduch, vodu i půdu
nedokáží efektivně zhodnotit energii uloženou v odpadech
přispívají ke globálním změnám klimatu
vyvolávají nadprodukci odpadů
potřebují legislativní úlevy
nelze na jejich výstavbu využít dotace z Evropské unie
jsou ekonomickým břemenem

V České republice stále hrozí výstavba dalších tří spaloven, ačkoliv jejich vybudování bude velmi nákladné a s příspěvkem od Evropské unie nelze počítat. Podle EU se má totiž především recyklovat. Snažme se, aby k nám kvůli spalovnám naší vlastí jednou nekřižovaly kamióny s odpadky třeba z Německa…

Zdroj: letáky Arniky Odpady a Spalovny odpadů (k dostání na Infocentru Toulcova dvora) a Sedmá generace 2/2016

Další inspirace:

Stánky Arniky věnované odpadům https://arnika.org/odpady

článek Ekolistu, únor 2016 https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/novy-zakon-podpori-spalovny-odpadu-a-nemotivuje-k-recyklaci-tvrdi-kritici-navrhu