Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku Více informací

Když máchne ploutví velryba

Vše na světě je vzájemně propojené. Když zamává motýl křídly, může to způsobit tajfun na druhém konci světa. Co teprve takové velryby! Vzhledem k jejich velikosti, by měl být logicky jejich vliv na celou biosféru velmi významný. A opravdu je, působí totiž jako obrovské podmořské pumpy.

Článek z 31.8.2018

Vše na světě je vzájemně propojené. Když zamává motýl křídly, může to způsobit tajfun na druhém konci světa. Co teprve takové velryby! Vzhledem k jejich velikosti, by měl být logicky jejich vliv na celou biosféru velmi významný. A opravdu je, působí totiž jako obrovské podmořské pumpy.

Odumřelá těla živočichů i jejich exkrementy padají k mořskému dnu. Živiny v nich obsažené – uhlík, dusík, železo i fosfor jsou zdánlivě nenávratně ztraceny. Fytoplankton chřadne, zooplankton hladoví. Ale velryby dokáží z velkých hloubek oceánů dostat živiny zpátky k hladině. Tento mechanismus se nazývá velrybí pumpa. Velryby tak hrají klíčovou roli ve zdravých mořských ekosystémech.

Distribuce živin nekončí u oceánů. Velryby vynášejí živiny k mořské hladině, ptáci je přenášejí na pevninu, migrující ryby do řek. Přenos živin je tedy globální. Na pevnině zase hrají důležitou roli v distribuci živin další velcí živočichové např. kopytníci.

Jenže populace velryb se rychle snižují, některé druhy jsou na pokraji vyhynutí. Dříve byly živiny distribuovány mnohem rovnoměrněji než dnes. To vede k častějším extrémům. Mnohé vodní ekosystémy se potýkají s eutrofizací, 30 % světové zemědělské půdy naopak trpí nedostatkem fosforu. Obnovení velrybích populací by mohlo opět zvýšit primární produkci fytoplanktonu a posílit efekt biologické pumpy odčerpávající oxid uhličitý z atmosféry..

Lov velryb je sice mezinárodními úmluvami zakázán, ale některé státy (např. Norsko, Japonsko, Island) ho přesto nerespektují a velryby loví údajně pro vědecké účely. Na některých místech patří lov velryb k místním tradicím, kterých se odmítají vzdát – např. na Faerských ostrovech.

Velrybí populace decimuje ale hlavně intenzivní rybolov. Mezi časté oběti ok rybářských sítí patří i mořské želvy, mořští savci – delfíni, tuleni a velryby. Hodně velryb zahyne například při lovu tuňáků.

Nechcete-li podporovat zbytečné hynutí velryb, nekonzumujte je. Nekupujte si ani ryby z intenzivních rybolovů, při kterém zbytečně hynou i velryby, které se omylem připletou do rybářských sítí. Při nákupu konzerv vám může např. pomoci Tuňákový průvodce http://www.greenpeace.org/czech/cz/tunakovy-pruvodce-2014/ .

Existují i různé ekoznačky, které zaručují trvale udržitelný rybolov. Vyhledávejte výrobky s těmito ekoznačkami. Nebo jezte pouze ryby sladkovodní, protože při jejich lovu určitě velryby nehynou.

Zdroj a inspirace: 
Páchnoucí bohatství, Vesmír, 1/2018 https://vesmir.cz/…/a…/2018/cislo-1/pachnouci-bohatstvi.html
Ekolist: https://ekolist.cz/…/velryby-jsou-pro-ekosystem-dulezite-i-…
National Geographic: https://www.national-geographic.cz/…/dulezite-velrybi-hovno… 
Abc: Velryby v ohrožení https://www.abicko.cz/…/casopi…/5979/velryby-v-ohrozeni.html
Greenpeace: Průvodce šetrným nakupováním ryb https://podpora.greenpeace.cz/…/greenpeace_pruvodce_info.pdf

Když máchne ploutví velryba