Kdy co kvete, kdy co pučí
Pozorování přírody je uklidňující a zároveň dobrodružná činnost. Listnaté stromy každý rok vyraší, vykvetou a na podzim opadají. Pokud bychom ale spolu porovnali data jednotlivých let, dojdeme k zajímavým a pro hospodaření v krajině praktickým závěrům. K tomu je ale potřeba mít co nejvíce dat, od co nejvíce pozorovatelů. Zapojit se může každý.
Nyní už je prokazatelné, že díky zvyšujícím teplotám rostlinám začíná dříve jaro (vegetační sezóna). Jenže napučené stromy zase častěji může spálit mráz, který se náhle objeví v době, kdy rostliny dříve ještě „spaly“. Jiný je také úhrn srážek. V zimě je málo sněhu a půdě chybí vláha z pozvolného tání. Kvůli vyšším teplotám je navíc mnohem vyšší výpar, takže ačkoliv v souhrnu naprší stejně jako v minulých letech, voda se rychleji vypařuje a bývá častěji sucho.
Hospodáři v krajině potřebují vědět, kdy začít sít, sázet, sklízet a podobně. Na to lze přijít pouze tím, že bude dostatečné množství dat, ze kterých se vytvoří model, ze kterého se budou moci tyto údaje předpovídat.
Údaje o suchu stavu sucha v krajině mohou lidé posílat na web Intersucho https://monitoring.intersucho.cz/.
Pozorovatelé stavu přírody (pučení, rašení, kvetení různých plodin či dřevin), mohou posílat své pozorování na https://www.fenofaze.cz/cz/. Oba weby spravuje Ústav výzkumu globální změny Akademie věd.
V neposlední řadě bychom měli myslet na to, že je na nás, jak hodně se naše planeta oteplí. Razantním snížením spotřeby tepla, elektřiny, pohonných hmot či přechodem na obnovitelné zdroje energie si můžeme zachovat život takový, jaký známe. Pokud to nezvládneme, změny budou obrovské.

Vytvořeno: 14.9.2022 14:18
Autor: Halina Holá