Jak mít doma čerstvý vzduch, teplo a finančně se nezruinovat

článek z 23. 2. 2017

Po dlouhých letech přišla krutá zima a tak se možná bojíte chvíle, kdy přijde vyúčtování za teplo. Nelze se zavřít do svých pokojů a izolovat se od venkovního prostředí, protože vzduch uvnitř přestane být brzy dýchatelný. Ale při příliš častém větrání toho zase příliš protopíme…

PROČ VĚTRAT

I v případě nepříznivé smogové situace je dobré vyvětrat. Krátce a intenzivně. Nedoporučuje se ovšem používat slabé dlouhodobé větrání ani tzv. mikroventilaci. Důvodem k větrání je skutečnost, že v interiéru stoupá koncentrace většího množství škodlivých látek, které se mohou uvolňovat např. z nábytku, z různých materiálů vybavení bytu a při domácích aktivitách (vaření, úklid, kouření, kutilství) a také vzrůstá koncentrace oxidu uhličitého.  

Je dobré větrat aspoň třikrát denně - ráno, po příchodu z venku a před spaním. Máte-li těsná okna, lepší je to každou hodinu či dvě. Okna otvírejte častěji a jen na pár minut. Intenzitu větrání přizpůsobte okolnostem. Čím je venku chladněji, tím kratší doba stačí. V zimě je to asi pět minut, při mrazech třeba jen tři minuty.

JAK VĚTRAT

Je-li radiátor pod oknem, je vhodné při delším otevření okna nastavit hlavici na číslo 0, kdy je ventil úplně zavřený. Jinak bude hlavice ochlazována venkovním vzduchem, radiátor poběží naplno, ale všechno teplo uteče oknem. Při delší nepřítomnosti je možné nastavit termostatický ventil na symbol hvězdičky, resp. vločky. Radiátor pak netopí vůbec, dokud teplota v místnosti neklesne pod asi 5 °C. Tím odpadne nebezpečí, že byt prochladne příliš a voda v potrubí zamrzne a roztrhne ho.

Když je venku smog, neměla by se místnost po vyvětrání několik hodin používat, aby aerosol klesl a lidé ho nevdechovali. V létě větrejte půlhodinu ráno a večer nebo přes noc.

NA KOLIK VYTÁPĚT

V obývácích bychom podle hygienických norem měli mít maximálně 21-22°C. Stačí nastavit bytový termostat na nižší teplotu nebo u dálkového topení otočit ventilem doprava. Tím, že termostatická hlavice udržuje nastavenou teplotu, nedochází k přetápění místnosti. Platí pak známé a jednoduché pravidlo úspory: každý °C navíc znamená zvýšení spotřeby asi o 6 %. Ventily také vypnou radiátor v případě, že v místnosti topí jiný zdroj (třeba žehlička, sporák), nebo když se do oken opře slunce.

Tepelná pohoda v místnosti je dána nejen teplotou vzduchu, ale i teplotou stěn, předmětů v místnosti a vlhkostí vzduchu. Je proto dobré mít v místnosti hodně předmětů ze dřeva a jiných izolačních materiálů, dřevěné obložení stěn, případně stromu, méně kovových předmětů, tepelně vodivých. Vlhkost vzduchu udržujeme na 50 – 65%, a to zejména pomocí odpařovačů na radiátorech, akvárií, mechárií, květin, ale i dřevěných a vlněných materiálů. Je dobré mít v každé místnosti kromě samozřejmého teploměru i vlhkoměr.

Za tělesa topení a ke stěně je vhodné umisťovat hliníkovou izolační folii nalepenou na zeď, která snižuje pronikání tepla přes zeď a odráží teplo do místnosti. Otopná tělesa nezakrýváme záclonami ani kryty z jakéhokoliv materiálu, protože se tak připravujeme o 15-20% výkonu radiátoru.

DALŠÍ MOŽNÉ ÚSPORY TEPLA

Při větrání vždy uniká zbytečné teplo. Nízkoenergetické domy proto používají k přívodu čerstvého vzduchu tzv. rekuperaci, která se ovšem může i namontovat do obyčejných domů. S rekuperací můžeme být navíc i pasivní, protože se Vám doma bude větrat samo.