Geoderma - živý plášť planety Země
článek z 12. 10. 2017
Podívejte se na dokument o pokožce matky Země – o půdě. Film ji ukazuje jako fascinující svět půdních organismů a zároveň jako nepostradatelnou složku života na naší planetě. Uvidíte rozdíly v rozmanitosti půdní fauny v listnatém lese a na holém poli.
Filmem provází půdní biolog Ladislav Miko, který je zároveň jeho režisérem a autorem scénáře. Film je ke shlédnutí na https://www.youtube.com/watch?v=Z5rMheOnaec
Film upozorňuje na to, že ochrana, obnova a správné využívání půdy má pro lidi a zvířata existenční význam. Půdní živočichové obstarávají rozklad organické hmoty, kterou vrací zpátky do půdy a navracejí půdě živiny. Pokud z povrchu půdy organickou hmotu odebíráme, půdní organismy hladoví a po tisíce let vytvořená půdní struktura se hroutí. Proto musíme o půdu pečovat půdu a chránit ji.
Více se o filmu dozvíte jeho oficiální anotaci. Přejeme příjemnou podívanou.
Půda provází život na Zemi a člověk by na této planetě bez ní nemohl existovat. Vzácná nebo obyčejná, živá či neživá, ztrácená a nenahraditelná. Co dnes vlastně o půdě víme? A jak s tímto poznáním nakládáme? Jak se člověk stará o pokožku naší matky Země o Geodermu?
Na tyto otázky odpovídá a dokumentem provází půdní biolog Ladislav Miko.
Zásadním činitelem, který půdu spoluvytváří je život. Blízko nás v půdě žije statisíce druhů organismů nejrůznějších tvarů a velikostí. Přesto je pořádně téměř nikdo neviděl.
Průvodce postupně vysvětlí jak se na tvorbě půdy rozkladem organické hmoty podílejí bakterie, houby, žížaly, mravenci, mnohonožky a stonožky. Druhové bohatství v půdě přirovnává nejlepšímu africkému safari. Přibližuje na zcela unikátních mikroskopických záběrech život a význam chvostoskoků, pancířníků, hmyzenek, vidličnatek, drobnušek, roupic a miniaturních plžů. Tak jako v africké savaně lvy a gepardy tak v půdě najde dravé a rychlé predátory: stonožky, zemivky, dravé roztoče, drabčíky, střevlíky, štírky, pavouky a další.
Bez půdních organismů by nebyla půda. Bez půdy a mrtvé organické hmoty by nebyly půdní organismy. Neměly by z čeho získávat energii k přežití. Jejich přítomnost zajišťuje, že se netopíme v horách odumřelé biomasy. Díky jim se vrací živiny do půdy. Půda tak zůstává úrodná a schopná zadržovat vodu.
Aby Geoderma – plášť naší Země zůstala nás živící strukturou nesmíme ji nechat vyhladovět. Musíme ji nakrmit. Udržet organickou hmotu v půdě je zásadní pro její úrodnost.
